Z auta vrak 3: Profil nadstrážmistra

Autor: Milan Rousek | 3.11.2019 o 0:56 | Karma článku: 0,00 | Prečítané:  64x

Vlevo hleď, napravo kašli teď. Nahoru soustřeď pohled, na to níž neber ohled. K ostatním vyšli chlad, povyšováním zažeň hlad. Tož takové je jeho chování.

Počas své operativní činnosti jsme ve svých podnětech postupně naznačovali, že za určitými jmény v písemnostech stojí naše skupina. Jak, to nemohu prozradit. Zvyknou tomu chápat už studenti na policejní škole. A tady žádný výsledek.

            Tenhle jedinec o tom neměl ani tušení. Když jsem šel s kolegyní za informátorem tak přiběhl od auta ke mně a ptal se jestli mě může poprosit občanský průkaz. Oslovil mě jménem, které mělo zůstat utajeno. Já se ho zeptal, že kdo je on. Odpověděl, že městská policie (v uniformě PZ SR).

            Když k tomu mluvil o tom, že mi zasílal nějakou zásilku, na kterou jsem se nedostavil a ani návratka se mu nevrátila, to už bylo na mě moc. A tak jsem byl připraven kdykoliv sáhnout pod sako. Měl ruku těsně u zbraně. Když si pomyslím, že to by byla jeho sebevražda….

            Předložil jsem mu svůj dočasný služebný průkaz pro výjimečné případy. On ho neakceptoval a vyzval mě k předložení občanského průkazu, nebo mě předvede na OO PZ. Já bych mu i prásknul až by brečel, ale chodilo na to kolem moc lidí. A kdyby mě sebou vzali, v autě by už neměli oba šanci, no zdržení jsme si nemohli dovolit. Nejlepší možnost byla dát mu dočasnou občanku a ohrozit tak celou misi. Po chvilce vánoc, které z toho mněl mi ještě nařídil, kdy se ještě za ním mám stavit.

            Informátora jsme nestihli, informaci jsme dostali když už bylo pozdě. Na naše naléhání nadstrážmistr vysvětloval své chování. Na začátku výpovědi říkal, že mě viděl jít se svou matkou a tak se přistavil.  Když už, tak moje matka je v důchodu a kolegyně, která tam byla se mnou je o osm let mladší, než já. To mě nutilo k myšlence, co asi na OO PZ uniká z klimatizace.

            Mistr nadstrážmistr udělal nám známou takovou věc, že je už za hranicí zdravého rozumu. Jeden pan, který byl v práci byl povolán na personální oddělení kde ho mistr nadstrážmistr už také s kolegou nemluvným a nehybným čekal. Začal křičet prý jako nepříčetný, že ho má předvést na útvar jako svědka. Již předtím byl předvolán jako svědek, no omluvil se. Mněl na to důvod. Pověřená příslušníčka PZ mu tuto omluvu nechtěla uznat a řekla mu, že když nepřijde v čase jaký ona nařídila, tak mu v práci udělá takovou ostudu, na kterou dlouho nezapomene.

            Tento pan žádal mistra nadstrážmistra příkaz k předvedení. Nadstrážmistr odstoupil na tři metry, vyndal z kapsy papír, rozevřel ho a ukázal. Na panovu námitku, že nevidí, zareagoval, že to je papír pro policajta a ne pro něj.  Pak mu zakřičel, že buď půjde dobrovolně, nebo v poutech. Po celý čas to vypadalo, že pan se dopustil zločinu. Tak na něj potom v práci hleděli.

            Pan viděl, že s nervákem nehne a kolega zasáhnout nemíní, tak řekl, že půjde dobrovolně. Jenom si zajde pro věci. Na to nadstrážmistr řval z plných plic, že ho má přivést hned, ne za půl dne a on půjde tak jak je.

            Paní policajtka s výsměchem se ho zeptala jestli mu bylo potřeba téhle ostudy. Na jeho námitku, že nemá u sebe občanský průkaz řekla, že to nevadí, vyslechne ho i bez průkazu. (jen aby lidé místo sebe nezačali posílat jiné lidi bez občanky)

            Po výslechu použila policajtka pravidlo, máme po výslechu a teď padej do prdele. Na veškeré námitky mu řekla, že zbytek je jeho problém. Ten pán totiž neměl u sebe osobní doklady, mobilní telefon ani peněženku. Nemohl se do práce vrátit autobusem. Nemohl jít ani taxíkem a v práci ho zaplatit. Odmítli mu zavolat taxík, prý tu nejsou od toho. A tak ten pán v tom co měl na sobě- kalhoty a tenčí svetr- se vydal pěšky do práce. A taxík hledat bylo k ničemu, poněvadž nebyl z toho města. Od svého pracoviště vzdálený 5km, teplota vzduchu 18 pod bodem mrazu a jako dezert foukal mrazivý vítr, čas od času nárazový. A večer horečka jak se patří. Díky nadstrážmistrovi, který svou uniformu pokládá za božskou pláštěnku.

            Ale když šlo o jeho manželku, tak to bylo počas těhotenství samé dej pozor, a choď pomalu, pozor na schodky. A pilně kontroloval jestli kráčí jak jí předepsal. Co dvě sekundy, to jeden krok. Výstup z auta, nasedání do auta obsahovalo podrobný příruční manuál. Pak manuál na tvorbu těchto manuálů a manuál na kontrolu manuálu.

            Podle našeho psychologa není možné, aby tento policajt nebral léky. Léky na uklidnění nervů od psychiatra. Jeden z našich informátorů na tom pracuje. Prověřuje tuhle možnost. V čase vydání článku ještě výsledek nemáme. Pak že zapomene nafotit.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Autorská strana Michala Havrana

Ako sme objavili slobodnú Európu (píše Michal Havran)

Po našom návrate som mal pocit, že Európa nemá žiadne pozoruhodné tajomstvá.


Už ste čítali?